Čeština (Česká republika)Deutsch (DE-CH-AT)
Home
Sobota, 15 Prosinec 2018
 
 

Vítejte na stránkách tělocvičné jednoty

TV SOKOL München

 

Naše jednota vznikla v roce 1973 jako sdružení krajanů žijících v Mnichově a navázala tak na tradici spolku Slovan a následných sokolských organizací v Mnichově.
Dnes se jednota věnuje rekreačně sportovní, společenské a kulturní činnosti a je otevřena všem Čechům a Slovákům žíjícím v Německu.
Naše mnichovská jednota je jediným německým zástupcem v Zahraniční obci sokolské, která je členem Světového svazu sokolstva.
Čestným členem sokolské jednoty TV Sokol München je od roku 2013 Jára Cimrman.
Logo
 
Slavnostní ocenění zahraničních sokolských organizací

Když jsme se po letošním XVI. všesokolském sletu loučili se sestrou Hanou Moučkovou, starostkou ČOS, a děkovali jí za to, jak nás, zahraniční sokolské organizace, v Praze na sletu krásně a vřele přivítala, tak nám tak trochu důvěrně sdělila, že se pro nás, zahraniční sokoly, kterých si velice váží, ještě něco chystá.

Pak přišla pozvánka na slavnostní setkání – předání ocenění zahraničním sokolským organizacím od Senátu České republiky a České obce sokolské. Toto krásné setkání se konalo dne 9. října 2018 v hlavním sále nádherného Valdštejnského paláce, sídla Senátu ČR v Praze.

Celý článek...
 
Sokol Cup 2018

Konání mezinárodního sokolského volejbalového turnaje „Sokol Cup München“, který tradičně pořádáme v době mnichovských pivních slavností Oktoberfest, připadlo díky zavedenému tříletému cyklu na rok 2018. A tak se na víkend 28. – 30. září sjeli do Mnichova naši volejbaloví a sokolští přátelé z moravského Zábřehu, Říčan u Prahy, Lucernu, Vídně i jiných končin.

Celý článek...
 
Sokolský víceboj aneb „Regata 2018“

Kanoe polo

V loňském roce se uskutečnil první ročník sokolského víceboje, a protože byly vesměs pozitivní ohlasy (až na několik nespokojených kanoistů, kteří neujeli vysněný jeden metr na C-1), rozhodl jsem se zorganizovat toto zajímavé letní setkání sokolských Čochtanů i letos.

Šinu si to svou modrou škodovkou směr Oberschleißheim, je něco málo po sedmé hodině a nový den mě překvapuje svým úžasným svítáním. Čerstvé ráno jsem zažil mnohokrát, ale znovu a znovu mne překvapí svou krásou, vůní orosené trávy a pocitem jedinečnosti. Otevírám těžká vrata loděnice a v hlavě se mi honí tisíc věcí: Jak vše důkladně zorganizovat? Jak dbát na bezpečnost? Dá se něco udělat jinak, aby byl program odlišný od toho loňského? Většina sokolíků jsou začátečníci nebo mírně pokročilí, a proto přemýšlím, jak se věnovat každému zvlášť individuálně, a přesto všem. Už jsem na to přišel, v kuchyni je velký ostrý nůž, a tak se zkusím asi rozkrájet. Pak si říkám: „Nech tomu volný průběh, však ono to nějak dopadne…“

 

Zkouška odvahyA tak postupně vytahuji vše nezbytné, co dnes budeme potřebovat: lavičky, stoly, gril a jiné věci a také samozřejmě lodě, bez nich by to asi nešlo. Vše je připraveno a já netrpělivě očekávám první sokolské Čochtany.

Samozřejmě jako první přijíždí s početnou družinou starosta mnichovské sokolské jednoty Tomáš Mrtvý, postupně se přidávají další a další účastníci - autem, na kole i jinými způsoby, takže za chvilku je nás požehnaně a celá akce může začít.

Zhošťuji se role moderátora a stejně jako loni začínám s představováním různých druhů kajaků a kánoí, jakožto i jiných plavidel, a to konkrétně stále populárnějších standing boards. Potom rychle, ale bez podcenění ještě něco řeknu k bezpečnosti a můžeme vyplout, ať nikdo nezůstane suchý. Všichni si bereme kajaky a vyrážíme si užít boje při hře zvané „kánoe polo“, což je taková odnož házené na kajacích, a kdo zná klasickou házenou a ví, jaký je to drsný sport, lehce si představí jeho drsnější podobu v kajacích na vodě. Zde totiž člověk snadno dostane pádlem nebo si třeba narazí žebra - své by o tom mohl povědět Honza Šnevajs.Dračí loď

Po urputném boji nám pěkně vyhládlo, a proto všichni stočíme svá kormidla do občerstvovací stanice a grilujeme, baštíme a popíjíme, co hrdlo ráčí - já jsem se jen modlil, aby nedošla druhá, taktéž skoro prázdná plynová bomba, ale naštěstí vydržela.

Po obědě přišel čas na sázky, měl jsem totiž s některými účastníky dlouhodobé debaty o tom, zda ujedou jeden metr na rychlostní kánoi C-1, nebo ne. A tak se v této náročné soutěži opět vyhrávalo, nebo prohrávalo. Honza Šnevajs zabodoval, protože ujel o chlup dál než jeden metr, a na C-2 byl dokonce schopný překonat se mnou „bez cvaknutí“ asi kilometr - klobouk dolů!

A jak se tento krásný, i když trochu větrný den chýlil ke konci, přišel čas na dračí loď, kterou bychom samozřejmě nemohli vynechat. Proto se sestavila posádka dvanácti statečných žen a mužů a vypluli jsme pokořit druhý konec regaty, jenž byl vzdálen dva kilometry. Celkově čtyřkilometrovou dráhu tam a zpět se nám nakonec podařilo úspěšně překonat, a to za nezbytné legrace, škádlení a cákání.

A to byl konec z mého pohledu velice vydařeného druhého ročníku sokolského víceboje. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za respektování bezpečnostních i jiných pravidel a taktéž za pomoc při úklidu. Moc si toho vážím a ulehčilo mi to veškerou organizaci.

S pozdravem Nazdar se s vámi loučím a těším se na další podobná setkání, milí Čochtani!

(Honza Kroupa)

[Fotogalerie]