Čeština (Česká republika)Deutsch (DE-CH-AT)
Home
Dienstag, 16 Oktober 2018
 
 

Willkommen beim Turnverein

TV SOKOL München

 

Unser Turnverein wurde gegründet im Jahr 1973 als Gemeinschaft der in München lebenden Landsleute aus der Tschechoslowakei - in einer Anknüpfung an die Tradition des tschechischen Vereins "Slovan" und nachfolgender Sokol-Organisationen in München.
Heute widmet sich der Verein neben Freizeitsport auch kulturellen und gesellschaftlichen Aktivitäten und steht allen in Deutschland lebenden Tschechen und Slowaken offen.
Unser Münchner Sokol-Verein ist der einzige deutsche Vertreter in der Sokol-Auslandsgemeinde, die Mitglied des Sokol-Weltverbands ist.
Seit 2013 gehört zu unseren Ehrenmitgliedern Jára Cimrman.
Logo
 
Sokolský víceboj aneb „Regata 2018“

Kanoe polo

V loňském roce se uskutečnil první ročník sokolského víceboje, a protože byly vesměs pozitivní ohlasy (až na několik nespokojených kanoistů, kteří neujeli vysněný jeden metr na C-1), rozhodl jsem se zorganizovat toto zajímavé letní setkání sokolských Čochtanů i letos.

Šinu si to svou modrou škodovkou směr Oberschleißheim, je něco málo po sedmé hodině a nový den mě překvapuje svým úžasným svítáním. Čerstvé ráno jsem zažil mnohokrát, ale znovu a znovu mne překvapí svou krásou, vůní orosené trávy a pocitem jedinečnosti. Otevírám těžká vrata loděnice a v hlavě se mi honí tisíc věcí: Jak vše důkladně zorganizovat? Jak dbát na bezpečnost? Dá se něco udělat jinak, aby byl program odlišný od toho loňského? Většina sokolíků jsou začátečníci nebo mírně pokročilí, a proto přemýšlím, jak se věnovat každému zvlášť individuálně, a přesto všem. Už jsem na to přišel, v kuchyni je velký ostrý nůž, a tak se zkusím asi rozkrájet. Pak si říkám: „Nech tomu volný průběh, však ono to nějak dopadne…“

Zkouška odvahyA tak postupně vytahuji vše nezbytné, co dnes budeme potřebovat: lavičky, stoly, gril a jiné věci a také samozřejmě lodě, bez nich by to asi nešlo. Vše je připraveno a já netrpělivě očekávám první sokolské Čochtany.

Samozřejmě jako první přijíždí s početnou družinou starosta mnichovské sokolské jednoty Tomáš Mrtvý, postupně se přidávají další a další účastníci - autem, na kole i jinými způsoby, takže za chvilku je nás požehnaně a celá akce může začít.

Zhošťuji se role moderátora a stejně jako loni začínám s představováním různých druhů kajaků a kánoí, jakožto i jiných plavidel, a to konkrétně stále populárnějších standing boards. Potom rychle, ale bez podcenění ještě něco řeknu k bezpečnosti a můžeme vyplout, ať nikdo nezůstane suchý. Všichni si bereme kajaky a vyrážíme si užít boje při hře zvané „kánoe polo“, což je taková odnož házené na kajacích, a kdo zná klasickou házenou a ví, jaký je to drsný sport, lehce si představí jeho drsnější podobu v kajacích na vodě. Zde totiž člověk snadno dostane pádlem nebo si třeba narazí žebra - své by o tom mohl povědět Honza Šnevajs.Dračí loď

Po urputném boji nám pěkně vyhládlo, a proto všichni stočíme svá kormidla do občerstvovací stanice a grilujeme, baštíme a popíjíme, co hrdlo ráčí - já jsem se jen modlil, aby nedošla druhá, taktéž skoro prázdná plynová bomba, ale naštěstí vydržela.

Po obědě přišel čas na sázky, měl jsem totiž s některými účastníky dlouhodobé debaty o tom, zda ujedou jeden metr na rychlostní kánoi C-1, nebo ne. A tak se v této náročné soutěži opět vyhrávalo, nebo prohrávalo. Honza Šnevajs zabodoval, protože ujel o chlup dál než jeden metr, a na C-2 byl dokonce schopný překonat se mnou „bez cvaknutí“ asi kilometr - klobouk dolů!

A jak se tento krásný, i když trochu větrný den chýlil ke konci, přišel čas na dračí loď, kterou bychom samozřejmě nemohli vynechat. Proto se sestavila posádka dvanácti statečných žen a mužů a vypluli jsme pokořit druhý konec regaty, jenž byl vzdálen dva kilometry. Celkově čtyřkilometrovou dráhu tam a zpět se nám nakonec podařilo úspěšně překonat, a to za nezbytné legrace, škádlení a cákání.

A to byl konec z mého pohledu velice vydařeného druhého ročníku sokolského víceboje. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za respektování bezpečnostních i jiných pravidel a taktéž za pomoc při úklidu. Moc si toho vážím a ulehčilo mi to veškerou organizaci.

S pozdravem Nazdar se s vámi loučím a těším se na další podobná setkání, milí Čochtani!

(Honza Kroupa)

[Fotogalerie]


 

 
Sokol Mnichov na XVI. všesokolském sletu

Sraz ve Františkánské zahradě

Stejně jako na sletu před šesti lety nemohla ani na XVI. všesokolském sletu chybět sokolská výprava z Mnichova. Letos ji posílil i náš mnichovský farář Slávek Švehla a další hosté. Sice jsme necvičili v hromadných tělocvičných skladbách - kromě manželů Trunčíkových, kteří nacvičovali a vystupovali společně se seniory ze Sokola Pražského - ale zato jsme se víceméně aktivně zúčastnili všech důležitých akcí bohatého sletového programu.

Sletový týden začal v neděli 1. července v 10 hodin slavnostním průvodem krojovaných sokolů centrem Prahy. Sešli jsme se jako vždy ve Františkánské zahradě (úvodní fotografie) a potom jsme se odebrali na seřadiště v ulici 28. října. Spolu s ostatními zahraničními sokoly jsme tvořili čelo průvodu a celou trasu jsme hrdě kráčeli, mávajíce bavorskými praporky, za transparentem s nápisem SOKOL MNICHOV, praporem naší sokolské jednoty a německou vlajkou. Když jsme dorazili do cíle na Staroměstském náměstí, vyfotili jsme se před památníkem Jana Husa a odebrali se na společný oběd v restauraci U Rudolfina. Dlouho jsme však posedět nemohli, protože ve 14 hodin jsme už museli být ve svatovítské katedrále na HrSokol Mnichov v průvoduadčanech, kde se konala slavnostní ekumenická bohoslužba, na jejímž průběhu se naše mnichovská výprava také aktivně podílela. Spolu s kardinálem Dukou ji totiž koncelebroval náš mnichovský farář Slávek Švehla, ministrantem, který nesl kříž, byl náš náčelník Marek Péchy, první čtení přednesl náš jednatel Jaroslav Verner a konečně Maruška Smolková a Honza Kroupa nesli za zahraniční sokoly dary k oltáři. Nedělní slavnostní program byl zakončen v Národním divadle ochotnickým představením hry Ladislava Stroupežnického Naši furianti v nastudování sokolských divadelních a folklórních souborů pod vedením režiséra Bohumila Gondíka. Toto vůbec první ochotnické představení na prknech naší Zlaté kapličky sklidilo zaslouženě obrovský potlesk.

V pondělí k večeru se v historickém Mramorovém sále Tyršova domu konalo zasedání Zahraniční obce sokolské, jemuž předsedal její současný starosta Zdeněk Hanzl za přítomnosti starostky ČOS a SSS Hany Moučkové. Sokol Mnichov na schůzi zastupoval Jaroslav Verner spolu s manželi Trunčíkovými a Jarkou Unger.

Úterní program byl velmi bohatý. Odpoledne navštívili někteří z nás další sokolské ochotnické představení s názvem Přes přísný zákaz dotýká se sněhu, uvedeném na Nové scéně ND. Po jeho skončení jsme museli spěchat do O2 arény, kde nás večer čekalo velkolepé Sokol Gala.

Sletové dny samozřejmě vyvrcholily dvěma programy hromadných tělocvičných vystoupení na stadionu v Edenu. Večerní program ve čtvrtek 5. července byl zahájen slavnostním nástupem, českou a slovenskou hymnou, živými obrazy znázorňujícími mapu a vlajku republiky a stužkováním sokolských praporů. Sté výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků také připomínali dva jezdci na koni, kteří z obou stran doprovázeli hlavního jezdce v sokolském kroji – první z nich byl oděn do nezaměnitelného kostýmu T. G. Masaryka, druhý zase do uniformy M. R. Štefánika. Díky vstupenkám na čestnou tribunu jsme měli veškeré dění na ploše a všechny krásné tělocvičné skladby jako na dlani. Odpoledním pátečním programem, v němž navíc vystoupily i nejmenší děti, byl pak XVI. všesokolský slet slavnostně zakončen.

[Fotogalerie - slavnostní zahájení] --- [Fotogalerie - sletový týden]