Aktuality
Výroční členská schůze
Před 50 lety, v sobotu 23.03.1974 se konala ustavující valná hromada naší organizace. K tomuto kulatému výročí uspořádáme v sobotu 23.03.2024 slavnostní členskou schůzi s následujícím programem.
Martina 50
V sobotu 27.01.2024 jsme dodatečně oslavili kulaté narozeniny naší milé náčelnice.
Milá Martino, do druhého poločasu Ti přejeme všechno nejlepší!
Divadlo Sokola Pražského v Mnichově
V sobotu 6.1.2024 odehrálo sokolské loutkové divadlo Kašpárek z Prahy (i s pomocí členů sokolské jednoty v Mnichově) dvě představení pohádky podle Františka Langera "O čem král doma nevěděl". Dopolední představení bylo v češtině, odpolední v němčině.
Termínový kalendář
Jubilejní 30. ročník mezinárodního volejbalového turnaje ve švýcarském Luzernu se měl konat již v roce 2020, ale kvůli pandemii koronaviru byl přeložen na letošní rok. Sokolové z Mnichova se tohoto turnaje nezúčastňují každý rok, naposledy jsme se do Luzernu vypravili v roce 2017, ale letos nám bylo jasné, že do Luzernu mnichovská výprava pojede. Nejen kvůli sportovní reprezentaci naší sokolské jednoty po čtyřleté pauze a nejen kvůli letošnímu jubileu, ale především proto, že jsme se těšili na známé sokolské tváře a na četná přátelská setkání po roce a půl nucené covidové izolace. Pořádající sokolská jednota z Luzernu se ujala organizace na jedničku a její členové neskrývali radost z toho, že jsme všichni i přes různé překážky přijeli a že se jubilejní ročník turnaje může nakonec konat. A nadšeni ze setkání po tak dlouhé době jsme byli opravdu všichni. My z Mnichova jsme se obzvláště těšili z přítomnosti „Burčáků“ ze Zábřehu, s nimiž nás spojuje dlouholeté přátelství a mnoho společných akcí. Při této příležitosti jsme konečně mohli předat Petru Hoškovi krásnou fotoknihu jako dodatečný dárek naší jednoty k jeho loňským šedesátinám. Měl z ní ohromnou radost.
Třetí ročník našeho sokolského víceboje v loděnici a vodáckém parku „Regata“ v Oberschleißheimu jsme letos uspořádali po tříleté pauze. V roce 2019 jsme totiž měli plno práce a výdajů s organizací mezinárodního sokolského setkání v Oetzu a rok 2020 byl bohužel téměř celý ve znamení pandemie koronaviru. Pokračující opatření a omezení nás samozřejmě provázela i v roce letošním, ale v létě již naštěstí epidemiologická situace dovolila tuto tradiční akci uspořádat.
A tak se nás v sobotu 17.07.2021 sešlo v loděnici 20 statečných (z toho 2 děti a 2 teenageři). Statečných proto, že se podle předpovědi počasí původně zdálo, že naše závodění tentokrát nepřekazí koronavirus, nýbrž celodenní déšť. Ale nakonec jsme díky vymodlené přímluvě u sv. Petra zažili jen jednu malou přeháňku, kterou jsme bez problémů přečkali pod stříškou loděnice, a opravdu pořádný „slejvák“ naštěstí přišel až po úspěšném zakončení celodenního programu, kdy už jsme všichni seděli v autech na cestě domů. Obloha sice byla celý den zatažená, ale to nám vůbec nevadilo, protože teplota vzduchu byla lehce nad 20 stupňů a někteří optimisté dokonce tvrdili, že na pár sekund trochu problesklo i sluníčko.
Když jsme se dozvěděli, že se školní tělocvičny v Mnichově po „lockdownu“ zase otevírají, ale že v naší náhradní hale ve Freimannu dostaneme do letních prázdnin jen jediný termín, neváhali jsme ani okamžik a v duchu hesla „co je doma, to se počítá“ jsme hned při našem prvním setkání po dlouhé době pandemie uspořádali tradiční sokolský turnaj ve stolním tenise „Pingpong Sokol Cup 2021“. Rádi jsme se kvůli turnaji vzdali našeho obvyklého volejbalu, abychom mohli ještě naposledy, než náhradní tělocvičnu ve Freimannu definitivně opustíme, využít tamní „baterie“ pingpongových stolů.
Ve čtvrtek 17.06.2021 jsme tedy místo volejbalové sítě vytáhli čtyři pingpongové stoly a turnaj mohl začít. Soutěžilo se ve dvou kategoriích, mužské a ženské, v nichž se hrálo systémem „každý s každým“ na dva vítězné sety.
V ženské kategorii, v níž se vzájemně utkaly čtyři hráčky, obhájila své loňské vítězství Marie Popeláková. Na závěr si ještě zahrála přátelské utkání s třináctiletým nováčkem Patrikem Horváthem. Patrikova maminka Majka si totiž našla naši sokolskou jednotu na internetu a jako případní zájemci o členství se na nás přišli poprvé podívat. Za Marií se umístila Maruška Smolková a na třetí medaili dosáhla i Andy Vernerová, čímž se jí nakonec přeci jen nepodařilo obhájit její tradiční prvenství (rozuměj od konce), o něž se po celý turnaj herně i verbálně vehementně snažila, ale nic naplat, Petra Lavička jí nakonec o tuto trofej velmi těsným rozdílem připravila.
V mužské části turnaje soutěžilo devět hráčů a oproti loňskému ročníku došlo na stupni vítězů jen k jedné změně – Tomáš Mrtvý a Jano Šotík si prohodili své pozice, takže Tomáš tentokrát přenechal svou stříbrnou medaili Janovi. Vítězem turnaje se opět stal Karel Syrovátka. K dramatickým bojům došlo však i na chvostu tabulky – Marek Péchy sice svému tradičnímu rivalovi Jaroslavu Vernerovi ve vzájemném zápase podlehl, ale v konečném pořadí ho díky jednomu vítěznému setu navíc odsunul až na pozici za sebe. Nikoliv však na poslední místo v tabulce, protože to letos patřilo hrdinně hrajícímu benjamínkovi Patrikovi, který žádnému ze zkušenějších soupeřů nevěnoval vítězství zadarmo.
Všichni medailisté dostali na památku krásný diplom, který svým speciálním kódem zároveň plnil i praktickou funkci peněžní poukázky, za níž si výherci mohou koupit zboží podle vlastního výběru. Kromě toho si mohl každý účastník turnaje vybrat ještě dva kousky z bohaté nabídky drobných věcných cen. Po vyhlášení vítězů jsme si sbalili všechny věci, které jsme měli v této hale celé tři roky náhradního provozu uložené, a odstěhovali jsme je do sokolského skladu na Velehradě. Myslím, že pingpongovým turnajem jsme se s naší halou ve Freimannu rozloučili tím nejlepším způsobem.